RT Journal Article
SR Electronic
A1 Pugnerová, Michaela
A1 Křeménková, Lucie
A1 Plevová, Irena
T1 Problematika vzájemných souvislostí mezi jednotlivými přístupy k učení a self-efficacy u vysokoškolských studentů
JF e-Pedagogium
YR 2020
VO 20
IS 3
SP 56
OP 69
DO 10.5507/epd.2020.011
UL https://e-pedagogium.upol.cz/artkey/epd-202003-0004.php
AB Self-efficacy představuje přesvědčení jednotlivce o jeho schopnostech vypořádat se s různými náročnými životními požadavky a dosáhnout zamýšlených cílů nebo výsledků. Self-efficacy je klíčovým konstruktem v různých oblastech lidské činnosti, přičemž bývá často zmiňována především v souvislosti s teoriemi motivace a učení. Přístupy k učení lze zjednodušeně vymezit jako to, co člověk dělá v situaci, kdy se učí, a také jako zdůvodnění či vysvětlení toho, proč by to měl dělat. Přístupy k učení jsou tak důležitým tématem v akademickém prostředí podobně jako self-efficacy. Cílem této studie je tedy analýza souvislostí mezi self-efficacy a jednotlivými přístupy k učení. Výzkumný soubor tvořilo 710 vysokoškolských studentů (průměrný věk 22,61), z nichž bylo 116 mužů a 594 žen. Data byla získána prostřednictvím Revidovaného dvoufaktorového dotazníku studijního procesu (R-SPQ-2F; Biggs, Kember, & Leung, 2001), měřícího hloubkové a povrchové přístupy ke studiu a Dotazníku obecné self-efficacy (GSE, Schwarzer & Jerusalem, 1995) hodnotícího optimistického přesvědčení jedince vypořádat se s různými náročnými životními požadavky. Pearsonova korelační analýza potvrdila souvislost mezi self-efficacy a přístupy k učení, kdy vyšší self-efficacy pozitivně koreluje s hloubkovými přístupy k učení a negativně s povrchovými přístupy k učení. Následné dílčí korelace neprokázaly žádný signifikantní vliv věku a ročníku studia na self-efficacy a přístupy k učení. Inferenční testy dále neprokázaly žádné významné rozdíly v korelačních koeficientech (mezi self-efficacy a přístupy k učení) ve vazbě na pohlaví a formu studia. Současně byly diskutovány možné interpretace, limity a závěry studie.